Teplota, doba vaření a rozložení tepla – každý grilovaný pokrm vyžaduje specifické podmínky. Díky těmto tipům zvládnete nejen steaky a klobásy, ale i zeleninu, ryby, zvěřinu a drůbež.
Jakou teplotu zvolit při grilování?
Optimální teplota pro grilování se liší podle typu pokrmu. Rozlišujeme tři úrovně teploty:
- Nízká teplota: 130 °C až 180 °C
- Střední teplota: 180 °C až 230 °C
- Vysoká teplota: 230 °C až 300 °C
Ideální teploty pro grilování různých pokrmů:
- Steak: 230–280 °C (vysoká teplota)
- Drůbež: 140–200 °C (nízká až střední teplota)
- Zvěřina: 130–180 °C (nízká teplota)
- Ryba: 160–180 °C (nízká teplota)
- Zelenina: 150–180 °C (nízká teplota)
Grilování s dřevěným uhlím
Grilování s dřevěným uhlím umožňuje variabilní nastavení teplot a díky víku lze volit mezi přímým a nepřímým grilováním. Významnou výhodou tohoto typu grilování je možnost dodání specifického kouřového aroma masu, rybám, drůbeži a zelenině. Toto charakteristické aroma je zejména u steaků velmi populární.
Tento tradiční způsob grilování je však často omezen na balkonech a městských terasách kvůli intenzivnímu vývinu kouře. Zároveň vyžaduje grilování s uhlím a briketami čas na dosažení správné teploty. Ti, kteří si užívají grilování v přírodě, si mohou vychutnat romantickou atmosféru táborového ohně, ale pro dosažení požadované teploty je potřeba trpělivost.
Jak rychle rozžhavit dřevěné uhlí?
Pro přípravu dřevěného uhlí pro grilování existují různé přístupy – někteří dávají přednost malému množství uhlí, jiní upřednostňují velkou hromadu ve tvaru pyramidy. Pro rychlejší rozžhavení můžete využít zapalovací komíny. Stačí umístit komín na žáruvzdorný povrch, naplnit ho papírem, uhlím nebo briketami, zapálit a počkat, až se uhlí rovnoměrně rozpálí. Poté ho přesunete do grilu, obklopíte studeným uhlím a provzdušníte, aby se žár rovnoměrně rozšířil.
Nevíte jestli použít uhlí nebo brikety?
Klasické uhlí se zapaluje rychleji než brikety, žár je optimální již po 25 minutách a dosahuje teploty až 700 °C. Rychlé hoření je výhodou pro grilování klobás a steaků, ale uhlí nevydrží tak dlouho jako brikety. Brikety na rozžhavení potřebují minimálně 50 minut, ale žhavé mohou zůstat až tři hodiny. Nevýhodou briket je menší kouřové aroma oproti dřevěnému uhlí. Pokud preferujete kombinaci obou paliv, můžete je smíchat.
Dbejte vždy na kvalitu produktu – norma EN 1860-2 zaručuje, že uhlí neobsahuje škodlivé příměsi, jako je pryskyřice či nafta. Pečeť FSC a PEFC pak potvrzuje, že dřevo pochází z udržitelného lesního hospodářství bez vykácení tropických pralesů.
Plynový gril
Plynový gril pracuje s hadicovým systémem, který spojuje plynovou nádrž s hořákem. Tyto grily mohou mít jeden až sedm hořáků, což umožňuje vytvořit různé teplotní zóny pro grilování.
Pomocí plynového grilu můžete připravovat maso, ryby, zeleninu nebo sýr při nízkých teplotách. Grilovaný pokrm by měl být uprostřed roštu, zatímco hoří jen vnější hořáky při teplotě 100 °C až 130 °C. Víko musí zůstat zavřené, aby teplo rovnoměrně cirkulovalo. Tato metoda je ideální pro trhané vepřové maso, žebra nebo lososa.
Oproti grilu na dřevěné uhlí je plynový gril praktičtější, rychleji použitelný a snadněji se čistí. Nezapomeňte kontrolovat množství plynu v láhvi. Investice do kvalitního plynového grilu je vyšší, ale vyplatí se.
Rozdíl je v typu hořáku
Plynové grily mají různé typy hořáků s různým výkonem. Nerezový tyčový hořák zajišťuje optimální rozložení tepla po celé ploše grilu, umožňuje přímé grilování a rychlé orestování díky vysokému výkonu. Zároveň umožňuje regulovat teplotu pro nepřímé grilování. U radiálního systému hořáků (RBS) jsou keramické hořáky umístěny po stranách grilovací vany, což umožňuje šetrnou přípravu masa, ryb a zeleniny.
S plynem manipulujte bezpečně
Výběr plynu pro plynový gril
Pro plynový gril je ideální propan-butan, který se prodává v lahvích o velikosti 5 kg až 11 kg. K dispozici jsou také směsi zkapalněných plynů, které hoří až při teplotách do -30 °C, a jsou tedy použitelné i v zimě. Naopak butan nehoří při teplotách pod 0 °C.
Výdrž plynové láhve při grilování
Délka výdrže plynové láhve závisí na výkonu grilu, který se měří v kilowattech (kW). Průměrná spotřeba plynu je asi 100 g na 1 kW za hodinu. Gril s výkonem 12 kW spotřebuje zhruba 1200 g plynu za hodinu při plném výkonu, což znamená, že 5kg láhev vydrží přibližně čtyři hodiny.
Bezpečnost při manipulaci s plynem
Pro bezpečné grilování by měl být plynový gril vybaven dvojitým regulátorem tlaku mezi lahví a hadicí, aby se zabránilo nebezpečnému přetlaku plynu. Pro hadice delší než 1,50 m se doporučuje pojistka proti prasknutí hadice, která automaticky přeruší přívod plynu při úniku.
Elektrický gril
Elektrický gril je ideální pro rychlé a snadné grilování, vhodné i pro začátečníky. Je připraven k použití během několika minut, snadno se čistí a je vhodný i na balkon. Nevýhodou je omezená pohyblivost kvůli připojovacímu kabelu, což lze vyřešit prodlužovacím kabelem. Elektrický gril je ideální pro menší množství pokrmů, ale nenabízí možnost nepřímého grilování, protože nemá dostatečný prostor pro regulaci teploty.
Udírna
V udírně se maso tepelně upravuje v horkém kouři z topeniště při nízkých teplotách mezi 90 °C a 130 °C. Tato metoda je oblíbená, protože maso zůstává šťavnaté a získává kořenitou příchuť díky kouři. Uzení horkým kouřem při 60 °C až 120 °C je ideální pro pstruhy, zeleninu nebo klobásy. Šťavnatá vepřová pečeně, halibut nebo feta sýr se udí teplým kouřem při teplotách 30 °C až 50 °C. Ryby, sýr nebo maso lze udit za studena při 15 °C až 25 °C, což zajišťuje jejich trvanlivost a přidává aroma.